Co znamená strava pro organizmus

Co znamená strava pro organizmus

Začneme co člověku strava dává a co zní opravdu potřebujeme.

CO ZNAMENÁ STRAVA PRO ORGANIZMUS ?
Jídlo i pití je pro život nezbytné, a je nutné jim věnovat  pozornost. Strava by měla být hodnotná a zdravá. Bez základních orientace látek, které našemu tělu dodávají energii, se v tomto případě neobejdeme. Proto je v krátkosti projdeme a zmíníme se o jejich vlivu na lidský organismus. 
K nejdůležitějším složkám potravy patří bílkoviny (proteiny), které jsou pro lidský organismus nepostradatelné. Vlasy, svaly, kůže, orgány těla - všechny buňky jsou tvořeny bílkovinami. Protože však dochází k jejich neustálému odbourávání, musí se z aminokyselin, stavebních kamenů bílkovin, nepřetržitě tvořit nové. Lidský organismus je schopen samostatně vyrobit sai dvanáct z dvaceti pro něj nepostradatelných aminokyselin, zbylých osm je nutno do těla dopravit v potravě. Potřebná denní dávka bílkovin činí u dospělého člověka asi 0,8 g na l kg jeho hmotnosti (odpovídá jí například 250 g krůtího filé). U dětí, starších lidí a těhotných žen činí tato dávka 1-1,2 g. 
Bílkoviny najdeme v produktech živočišného i rostlinného původu, avšak bílkoviny ze živočišných zdrojů mají vhodnější složení a obsahují více základních aminokyselin. Vysoce hodnotné živočišné bílkoviny se nacházejí v mléku a mléčných výrobcích, jako jsou tvaroh, jogurt a sýr, maso, drůbež, ryby a samozřejmé vejce. K nejvýznamnějším rostlinným zdrojům bílkovin patří luštěniny, obilniny, sója a ořechy. Nedostatek bílkovin negativně ovlivňuje fyzickou i duševní činnost a snižuje odolnost proti infekcím. Nejlépe je jít zlatou střední cestou: bílkoviny by měly být zastoupeny v naší denní dávce potravy asi z patnácti procent. 
Další důležité funkce plní v našem těle tuk. Dodává energii nutnou pro fungování orgánů a svalů. Zásobuje tělo některými vitamíny, např. vitamíny A, D, E a K, které jsou rozpustné v tucích. Dodává tělu také řadu esenciálních mastných kyselin. Ty, na rozdíl od nasycených a nenasycených mastných kyselin, nedokáže naše tělo samo vyrobit. Mezi další klady esenciálních mastných kyselin, z nichž nejdůležitější je kyselina linolová, patří jejich schopnost snižovat obsah cholesterolu, a působit tak proti vzniku kardiovaskulárních chorob. Mezi jednotlivými druhy tuku však existují rozdíly. 
Živočišný tuk, např. máslo a sádlo, obsahuje mnoho nasycených kyselin. Rostlinný tuk, jako je margarín nebo olej (především slunečnicový, sójový nebo olej z pšeničných klíčků), má výrazně vyšší obsah esenciálních mastných kyselin. I když považujeme tuk za důležitý, protože je hlavním zdrojem energie (1 g obsahuje 9,3 kcal, tedy dvakrát více energie než 1 g bílkoviny nebo 1 g uhlohydrátů), je na místě opatrnost. Uvědomíme-li si, že jeden obyvatel západní Evropy zkonzumuje v průměru kolem 140 g tuku denně, není divu, že každý třetí má nadváhu. Dietetici radí konzumovat nanejvýš 70 g tuku denně. Nemusíme si sice seškrabávat z chleba máslo či margarín, avšak zdrženlivost se jistě vyplatí. Nebezpečné pro linii jsou i skryté tuky. Jsou oku neviditelné, ale ve značném množství jsou zastoupeny v sýrech, salámech, 
koláčích, pečivu, ořechách a čokoládě. Kdo chce předejít nevítaným tukovým polštářům, měl by se těmto pochoutkám raději vyhnout. Za ideální denní dávku tuku se považuje 20 g tuku na vaření a mazání a 30 g skrytých tuků.

Lidské tělo potřebuje i uhlohydráty, avšak pouze některé. Uhlohydráty mohou být stejně jako bílkoviny a tuky stavebními látkami, v první řadě však dodávají tělu energii. Nedostatek uhlohydrátů by narušil látkovou výměnu v těle i činnost mozku. Téměř všechny potraviny obsahují uhlohydráty ve formě cukru nebo škrobu. Jde však o to, jaké uhlohydráty se do těla dostanou. Jejich výživná hodnota se totiž různí. Důležité je, aby se vyskytovaly v kombinaci se stavebními látkami. Konzumujme cukr s mírou, neboť rafinovaný cukr dodává tělu „prázdnou energii", která neobsahuje ani vitamíny, ani minerály. Navíc odbourává v těle vápník a nese s sebou zvýšenou potřebu vitamínu B1, který pak tělo odebírá ze svých zásob. Důsledkem je ještě větší chuť na sladké. Při vyšší spotřebě cukru hrozí mimo jiné zvýšená kazivost zubů, chronická zácpa, a dokonce cukrovka. Ohrožuje nás také obezita a všechny neduhy s ní spojené. Tělo totiž přeměňuje podstatnou část  uhlohydrátů na tuky a člověk tloustne. Užitečné uhlohydráty se nacházejí v rostlinné stravě, např. v rýži a celozrnných produktech. Opomenout nelze ani brambory a zeleninu, jako jsou kedlubny mrkev, štěrbák a červená řepa. Z ovoce jmenujme jablka, hrušky a pomeranče. Na rozdíl od volných cukrů, které se rychle dostávají do krve, se potraviny obsahující škrob rozkládají v těle pomaleji. Proto se také pocit hladu dostavuje později. Se škroby se navíc do těla dostávají i vitamíny a minerály. Zapamatujme si tedy, že polovinu naší stravy by měly tvořit uhlohydráty, přičemž pouze 10-15% by mělo tělo přijímat ve formě cukrů a potravin obsahujících velké množství cukrů. 

autor: Karel

Nový komentář - před komentováním se musíte přihlásit

Hledání receptů:

Spustili  jsme provoz nového portálu plného gastronomie.

Poznejte nový svět, který vás provede světem i profesionální kuchyně. 

Využijte nepřeberné množství variant jak najít inspiraci na cokoliv v gastronomii.

Můžete si převést Vaši domácí kuchařku ze zamaštěných papírků do elektronické podoby - a později jí využívat např. z tabletu ve Vaší kuchyni.

A můžete se do toho pustit ihned. Stačí se jen přihlásit. Zjistíte jak je to jednoduché!

Založením si profilu jako profesionál, získáte unikátní stránku na portálu profikuchari.cz/jmeno.prijmeni  s dokonalým formulářem na prezentační životopis i s vašimi jídly, s možností svého blogu a pod.

Budeme vděčni za jakékoliv postřehy.

Vaše redakce!

Přihlášení
Registrovat se
TOP recepty
Čokoládovo lanýžový dort dezerty, pečení, ve vodní lázni Čokoládovo lanýžový dort
Daňčí kolínko na špenátové kaši nedělní oběd, marinování, pečení Daňčí kolínko na špenátové kaši
Krevetový salát s kuskusem studený předkrm, dietní, rychlé, restování, postupy studené kuchyně Krevetový salát s kuskusem