Vitamíny ve stravě
Vitamíny se nám starají o idealní průběh přeměny bílkovin, tuků a uhlohyďrátů v rámci látkove výměny. Tělo neumí všechny vitamíny vyprodukovat, proto si je stále odebírá ze stravy. Hlavně jde o vitaminy A, D, E a K, tedy vitamíny rozpustné v tucích, které je tělo schopno ukládat. Také se jedná o vitamíny rozpustné ve vodě, vitamíny Bl, B2, niacin, B6, kysetinu lisrovou, kyselinu pantotenovou, vitamín B 12 a vitamín C.
Tělo není schopno tyto látky ukládat. Nejdůležitější vitamíny:
Vitamín A: se nachází v játrech, rybím tuku, špenátu, mrkvi, paprice, mléku, máslu, margarínu a jako provitamín A v zelenině a ovoci. Je důležitý pro růst a zrak.
Vitamín B l: vyskytuje se ve vepřovém mase, celozrnném chlebu,
luštěninách, bramborách, zelenině, drozdi a játrech. Je důležitý
pro nervový systém, srdce a střeva.
Vitamín B2: je obsažen v droždí, žloutcích, játrech, mléku, celozrnném chlebu a lislové zelenině.
Je potřebný pro celkovou látkovou výměnu.
Vitamín B6: jeho zdrojem je, droždí, játra, listová zelenina, ryby a drůbež. Je důležitý pro látkovou výměnu a krvetvorbu.
Vitamín B12: vyskytuje se v játrech, ledvinách, masu, rybách a žloutku. Má význam při
látkové výměně.
Niacin: je obsažen ve vnitřnostěch, droždí, luštěninách a celozrnném pečivu. Podporuje nervový systém.
Kyselina listová: je v mléku, zelené zelenině, v ovoci, masu a játrech. Je nezbytná pro tvorbu červených krvinek.
Kyselina pantotenová: ZIrojem jsou vnitřnosti, svalovina, listová zelenina, obilí a vejce. Tělo ji potřebuje pro látkovou vyměnu a pokožku.
Vitamín C: je obsažen v citrusech, kiwi, černém rybízu, petrželi a paprice. Je důležitý pro imunimí systém.
Minerály: jsou nepostradatelnými stavebními kameny pro kosti a chrup. Bez nich by se nemohlo uskutečnit mnoho procesů látkove výměny. Každá živá buňka jim vděčí za svou existenci, fungování a obnovu. K nejvýznamnějším minerálům patří:
Vápník: nachází se v mléku, mléčných výrobcích, zelenině, ovoci, chlebu, ovesných vločkách, rybách, luštěninách a ořechách. Je významný pro tvorbu kostí, zubů, krve a nervový systém.
Draslík: je obsažen v banánech, rybízu, brokolici, sýru a mléce. Je důležitý pro funkci svalů.
Hořčík- vyskytuje se v rybím a krůtím mase, luštěninách, celozrnném pečivu, bramborách a rybízu. Je nezbytný pro nervový systém, svaly a chrup.
Fosfor: jeho zdrojem je mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, salám, obilné výrobky a zelenina. Je
potřebný pro tvorbu kostní tkáně.
Často se Hovoří také o stopových prvcích. Nazývají se tak proto, že jich člověk potřebuje jen nepatrne množství, několik miligramů. K nejdůležitějším stopovým prvkům patří:
Železo: nachází se v mase vnitřností, špenátu, štěrbáku, polníčku, pažitce, luštěninách a celozrnném chlebu. Je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu.
Jód: vyskytuje se v mořských rybach, plnotučném mléku, ředkvičkách, řeřiše, kapustě a vejcích.
Měď: je obsažena ve vnitřnostěch, obilí, luštěninách, žampionech a kakau. Je důležitá pro tvorbu krevního barviva a kostní tkáň.
Mangan: jeho zdrojem je ovoce, listová zelenina, sójové boby, obilí a ořechy. Je významný pro látkovou výměnu.
Kobalt: nachází se v hrachu, ředkvičkách, masu, játrech a mléce. Je důležitý pro tvorbu vitamínu B 12.
autor: Miroslav Černohorský
